Patrik Svoboda - grafik tělem i duší

Přinášíme vám rozhovor s grafickým designérem a spolumajitelem galerie Okraje v Táboře, Patrikem Svobodou.

Popudem k rozhovoru nebylo nic jiného, než jeho nedávná spolupráce na knihách výtvarníka Martina Krajce „Immersion“ a na autobiografické knize o Vojtěchu Preissigovi, jež byly vytištěny na prémiovém designovém papíře PERGRAPHICA®.

1.    Vím o Vás, že jste grafický designér a majitel agentury Final idea. Mimo to spolu se svou ženou, výtvarnicí Lucií Svoboda Mičíkovou, provozujete galerii Okraje v Táboře. Na co se zaměřujete?

Zabývám se vizuální komunikací v celku – od grafického návrhu, kreativní myšlenky, konceptu, marketingu, až po výsledný výstup a jeho uživatelskou zkušenost. Pracuji také na vlastních projektech, jako je například Galerie Okraje, na které spolupracuji se svojí ženou. V Okrajích rozvíjíme svoje zkušenosti z jiných oborů a spojujeme je například v kurátorském vedení výstav a realizujeme i umělecké kurzy. Poslední dobou i některé projekty přímo zainvestovávám.

Snažím se celý profesní život o co největší různorodost projektů, na kterých pracuji, někdy nevíte, co se naučíte v komerčním projektu a naopak, co vám může přinést alternativní umělecký projekt.

                                                                                    Zdroj foto: Patrik Svoboda                                                                                                                      

2.    Podle mých informací jste byl první, jehož návrhy byly vytištěny na papír PERGRAPHICA® v Čechách. Můžete popsat projekt, o který se jednalo a proč jste si vybral konkrétně tento papír?

Zcela jistě se jednalo o umělecký katalog, ale jako první projekt mne hned napadne realizace pro Galerii Rudolfinum. Jednalo se o výstavu Domestic Arenas, kterou jsem graficky upravoval. Byla to výstava o videoartu a byl na ní zastoupen i můj oblíbený umělec Jeremy Deller, kterého jsem poprvé více zaregistroval na Bienále v Benátkách v roce 2011.

Složitou úlohu udělat katalog o videoartu jsem pojal jako záznam videa na papíře, katalog začínal symbolem – play- a končil symbolem -stop-. Místo klasické paginace stran katalogu bylo postupné číselné vyjádření přidávání času jako na ose u videa: 0:00–056.

3.    Čím Vás PERGRAPHICA® zaujala a za jakým účelem?

Zajisté vlastnostmi a kvalitou zpracování. Už v patnácti letech mě velmi ovlivnil přístup k designu, který se praktikoval ve škole BAUHAUS v Dessau. Hmat byl chápán stejně důležitě jako vjem zrakový. Kniha je 3D objekt, takže ji vnímám i jako produktový design. Polygrafie a výroba knihy je pro mne proto hlavní věc, kterou grafika pak doplňuje až v druhém sledu.

4.    Můžete říct více ke spolupráci na knihách Martin Krajce a Vojtěcha Preissiga?

Obě tyto knihy napsal a editoval kurátor Dr. Karel Srp, s kterým poslední roky častěji spolupracuji. Jeho neuvěřitelný rozhled a erudice je inspirující. Dokáže například u monografie velmi precizně vizuálně rozdělit tvorbu konkrétního autora do bloků a pochopit jeho vývoj nebo tendence tvorby.

Kniha Martin Krajc „Immersion“ je záznam rozsáhlé výstavy stejného názvu ve velkorysém prostoru Danubiana Meulensteen Art Museum v Bratislavě. Knihu vydávala a spolufinancovala galerie DSC. S Martinem Krajcem se známe už dvacet let a jsme vrstevníci, takže jsme postupně sledovali vývoj jeden druhého v rozdílných oborech. Říkáme si věci naprosto otevřeně, takže projekty vznikají celkem živelně, máme za sebou už tři knižní projekty.

Kniha Vojtěch Preissig: Grafik, Malíř, Hrdina je záznamem stejnojmenné výstavy v European Arts Investments. Kniha poukazuje již svým názvem na životní osud autora. V knize je reprodukován obraz, od kterého ho doslova odvedlo Gestapo a zůstal navždy nedokončený. Celou knihu uzavírá dopis dcery z koncentračního tábora před vlastní popravou. Preissig a jeho rodina se podílela na vydávání časopisu V Boj za protektorátu, a to se jim stalo osudným.

5.    Jaké máte slovo jako grafický designér ohledně výběru papíru, na který se bude tisknout?

Pevně věřím, že zásadní, ale na druhou stranu v Čechách jsme odbornící na jakýkoliv obor, třeba architektuře zde rozumí úplně každý, a pak to tak ve veřejném prostoru vypadá. Rád naslouchám klientům, kteří mají pozitivní představu a vidím v nich nadšení něco posouvat. Jsou ale i roztomilí klienti, kteří knihu nejraději sází z fondů (správně fontů) a používají tiskové barvy Pantene Pro V (správně Pantone), ty bych někdy i soucitně pohladil.

6.    Nechají si klienti poradit, když v rámci své kreativy vyberete určitý papír na konkrétní tiskovinu?

Pokud člověk naslouchá a má zájem, aby projekt dopadl co nejlépe, tak určitě ano. S nenatíraným papírem to ale není vždy jednoduché. Pamatuji si, že před 7 lety jsem navrhl první diář Daře Rolins na raw nenatíraném papíře a ta, když ho viděla po doručení z tiskárny, se skoro rozbrečela. Byla zvyklá na fotografie na lesklém papíře a přirozený naturální vzhled jí uzemnil. Ale postupem času si ten pohled na fotografie zamilovala. Myslím, že další diáře vychází ve stejné polygrafické podobě, i když už je nenavrhuji, takže nenatíraný papír časem jistě obstál.

7.    Z jaké nejnovější práce máte radost, popište?

Dělám přes 300 různých projektů ročně, snažím se v nich vždy najít něco radostného jinak bych je ani nedělal. Mám radost i z práce jiných designérů, když koupím do bibliotéky, kterou se snažíme postupně budovat v rámci naší galerie Okraje, nějakou knihu, z které mám radost, napíšu třeba na instagram tvůrci grafické úpravy, že mě kniha baví, a že děkuji. Čechy jsou malý rybník, ale myslím, že ve světě to funguje běžně, dost pozitivních reakcí, přichází i od typografů ze zahraničí. Například typograf, který má 80 tisíc sledujících napíše, že ho baví, jak jsem pracoval s písmem v knize a podobně. Na západě od našich hranic se lidé dokáží více radovat, je to i tím, že se umí více ohodnotit, a i trh je pak lépe finančně ohodnotí. Obyvatel Kodaně utratí víc za dobré jídlo než za drahou elektroniku, více tam už chápou smysl prožitku a lidský um oproti vlastnímu materiálnímu mamonu.

Zdroj foto: Patrik Svoboda                                                                                      Výstava "Rampant Flora", galerie Okraje, Tábor

8.    Co Vás nejvíce zaměstnává?

Zaměstnávají mě nejvíce knihy, investorské a komerční projekty. Dále spolu vedení umělecké galerie a vlastní rozvoj, který je doslova víceoborový. Považuji za důležité i samotné čtení knih, snažím se jich přečíst alespoň padesát ročně. Zajímám se i o ostatní obory. Celoživotní láska ke sportu mě zavedla k vystudování několika trenérských licencí fotbalu a fascinace reálným fungováním světa mě nedávno přiměla nějaký čas studovat i ekonomii.

Rád narážím na svoje limity a hledám výzvy, které mi dávají smysl pro další rozvoj. Učím se být i menším workoholikem. Po narození dcery Violky je pro mě velmi důležitý i čas strávený společně s rodinou.

9.    Podle mých informací uvažujete, třeba jen v teoretické rovině, že byste se vydal směrem k vydávání knih. Je to pravda?

Z úvahy se stal momentálně logický argument. Ve výrobě u Helbicha v Brně je již první monografie Martina Matouška s názvem Průhledy, kterou zastřešujeme vydavatelskou činností, a i grafickou úpravou. Bude se zatím jednat o edice monografií s názvem Edice Okraje. Je shodou okolností na papíře PERGRAPHICA®. V další úvaze jsou pak jiné knižní projekty, rád bych udělal jednoduše pochopitelnou knihu o finanční gramotnosti. Pokud by měl nějaký mecenáš zájem podílet se na pozitivních projektech, rádi ho uvítáme.

10.  Co Vás k tomu vede?

Vede mne k tomu fakt, že i přes vysokou míru inflace a současnou situaci ve světě, je potřeba se pořád posouvat dál, jinak právě zakrníme a budeme mít negativní myšlenky a názory. Dále chci i mimo standardních zakázkových zadání, dělat vlastní projekty pod mojí kompletní kontrolou. Nedávno jsem odmítl nezištně spolupráci na pěkné knize, protože jsem chápal, že si se zadavatelem naprosto nerozumíme v obecných názorech a v představách. Je potřeba pochopit, že nejsme před Guttenbergem a vydat knihu dnes není tolik náročné jako například kolem roku 2005 a může si to běžně dovolit stále více lidí.

11.  Jaké máte nejbližší plány do budoucna, ať pracovní či osobní?

Chtěl bych dělat dále radost klientům, čtenářům a všem, kteří se setkají s projekty, které dělám nebo na nich participuji. Dále se snažím být co nejvíce pozitivní a hledat na této zemi a lidech, vždy něco dobrého.

My Patrikovi Svobodovi přejeme jen to dobré a hlavně neutuchající inspiraci ve všech jeho konáních. Děkujeme za rozhovor.

Chcete poradit, jak správně vybrat tiskovinu pro váš účel - čtěte zde: https://www.europapier.cz/cs/vyber-unikatniho-papiru-pro-vasi-tiskovinu~n262393

 Zdroj foto: Patrik Svoboda